Autoři: Ing. arch. Ing. David Neuhäusl, Ing. arch. Matěj Hunal, Ing. arch. Ivan Gogolák, Ing. arch. Lukáš Grasse

Spolupráce: Ing. arch. Tereza Klímová, Ing. arch. Barbora Novotná, Bc. Petr Škoula, Bc. Eduard Kušnír

Anotace: Nebe nad Týnem / Blanice je dnes místem na rozhraní světů. Návrh její nové zástavby smysluplně reaguje na své okolí a spojuje v sobě nejlepší principy navazujících prostředí. Pevná kostra různorodých veřejných prostranství, variabilní zastavovací systém a celková hospodárnost návrhu vytváří odolnou část města, která se dokáže přizpůsobit přirozenému vývoji potřeb v čase. Rozmanitá struktura přívětivého měřítka přirozeně podporuje život i pohyb ve veřejném prostoru. V dobrém smyslu jednoduchou osnovou se prolíná velkorysý a zároveň udržitelný systém zeleně. Osobitý charakter obytného souboru posiluje pocit bezpečí a vybízí k procházkám. Nová Blanice je dostupná a prostupná, aby dobře sloužila nejen svým obyvatelům, ale také celému Týnu.

Hodnocení poroty: Kvalitní urbanistické řešení přiměřené místu. Návrh navazuje na ortogonální rastr sídliště a geometrii fraktálně propisuje do celé struktury budov i parteru. Promyšlený je také názor na propojení území se sídlištěm i městem, vytváří vhodnou a svébytnou spojku mezi těmito dvěma světy. Členění do pravoúhlých bloků s hustou komunikační sítí koresponduje s etapizací. Jednotně je pojednána také velkorysá představa revitalizace celého sídliště. Pestrá skladba bytů a dalších forem bydlení a služeb je v relativně jednotném hmotovém měřítku zástavby, adekvátní městu i místu. Území je optimálně vytěžené. Občanská vybavenost je umístěna při náměstí Mládeže, v jádru nové lokality v uzlových místech návrhu. Zvolený koncept má potenciál pružných změn v dlouhodobém horizontu realizace, nabízí různé scénáře s vyšší i nižší hustotou zástavby, typem i velikostí jednotlivých objektů. Vytváří předpoklady pro iniciaci zlepšení svého okolí. Z pohledu dopravy se jedná o velmi profesionálně zpracované řešení – území je snadno prostupné pro pěší, cyklostezka probíhá podél Veselské ulice, pro MHD je navržena točna se zastávkou, doplněn je vjezd, vhodně je řešena Veselská ulice.

Sympatická je struktura veřejných prostor. Je však třeba hledat adekvátnější řešení měřítka a kvality veřejných prostranství, zejména zvážit míru zadláždění. Nyní je zde příliš vysoký podíl zpevněných ploch, velice málo veřejné zeleně. Zohlednit je rovněž nutné finanční náročnost na vybudování veřejných prostor. Promíchané rodinné domy a bytové domy v jednotlivých etapách vytvářejí atraktivní nabídku, mohou však být komplikovanou investicí pro developery. Návrh ale chápeme tak, že pro jednotlivé etapy bude možno do jisté míry tento mix adaptovat reálným potřebám (což vnímáme jako jednu ze silných stránek návrhu). Diskutabilní v návrhu je i severojižní orientace některých bytových domů. Systém parkování není jednoznačně představen a je třeba ho prověřit při dopracování návrhu, výhodou by bylo alespoň částečné využití svažitosti terénu.

Autoři: Ing. arch. Miroslava Zadražilová, Ph.D., Ing. arch. Jakub Czapek, Ing. arch. Karolína Wojtek

Spolupráce: Ing. arch. Eliška Šimková, Ing. arch. Markéta Bartoňková, Ing. arch. Ľubomír Pisarčík, David Dubáň, Ing. Martin Novák; Ing. Tereza Bezděkovská

Anotace: Cílem návrhu je vytvořit různorodou strukturu rodinných i bytových domů s pestrou nabídkou veřejných prostranství, ale i typologií bytů a služeb, která vytvoří plynulý přechod mezi různými charaktery a měřítky okolních staveb. Uliční síť je navržena tak, aby plně a přirozeně fungovala ve všech etapách výstavby, tedy i v případě zachování stávající ubytovny. V návrhu je kladen důraz na obytnost vystavěného prostředí a na práci s prvky modrozelené infrastruktury.

Hodnocení poroty: Návrh je velmi kvalitní a komplexní, zapadá přirozeně do kontextu struktury města. Důsledně graduje měřítko urbanistické struktury od zeleného lemu přiléhajícího k Peklu a Veselské ulice směrem k severovýchodnímu rohu do náměstí Mládeže. Gradaci se přizpůsobuje hmotové měřítko, charakter a členitost veřejných prostor i související funkční náplň. Strategicky jsou rozmístěné zkratky mezi rodinnými dvojdomy a řadovkami, náves, drobné pobytové plácky, komunitní funkce v prostupném vnitrobloku navazující na soukromé zahrady bytových domů i veřejné průchody, vznik nového náměstíčka s autobusovou zastávkou, komerčním parterem. Jasné oddělení zón pro rodinné domy a bytové domy je velmi dobře uchopitelné pro developery. Etapizace je srozumitelná a velmi výmluvně vizuálně komunikovaná. Péče je věnována dispozičnímu a architektonickému řešení domů. Návrh se projevuje nejvyšší úrovní práce s hierarchizací veřejného prostoru a s krajinářskou koncepcí. Vegetace je zde využívána velmi rafinovaně, jako plnohodnotný nástroj architektonické strategie. Se stejnou péčí je řešena doprava.

Umístění rodinných domů do neatraktivní části území podél Veselské ulice nepovažuje porota za vhodné. I přesto, že by byly ve zvýšené úrovni, návrh totiž do značné míry počítá se zachováním terénního valu podél Veselské ulice. Tuto vazbu bloku rodinných domů na Veselskou ulici, včetně otázek dopravní obslužnosti území, by bylo potřeba dále prověřit (další připojení lokality apod.). Diskutabilní v návrhu je i severojižní orientace jednoho z bytových domů. Garáže ve vnitroblocích mohou působit majetkové problémy, u bytových domů by bylo třeba přehodnotit dopravu v klidu.

Autoři: Ing. arch. Tereza Březovská, Ing. arch. Pavel Mahdal, Ing. arch. Anna Mahdalová, Bc. Michal Svoboda, Ing. arch. Jiří Hanzlík, Dip. Arch. Krištof Hanzlík, MgA. Michal Liska, MgA. Vavřinec Veselý, Ing. Arch. MgA. Veronika Hušková, Ing. arch. Simona Horáková, Bc. Adam Zatloukal

Spolupráce: Ing. Karolína Jandáčková (krajina), MgA. Kateřina Kuchtová (umění), Michal Kočí (doprava)

Anotace: Vytváříme čtvrť, která citlivě reaguje na potřeby současných obyvatel a vítá budoucí. Demolice Areálu Blanice představuje klíčovou příležitost k transformaci na udržitelný obytný soubor. Nová Blanice není bariérou, propojuje historické centrum s panelovým sídlištěm Hlinky. Klademe důraz na zlepšení prostupnosti území, posílení sociálních vazeb a vytvoření živého, přívětivého prostředí otevřeného všem. Návrh citlivě reflektuje kontrast mezi sídlištní architekturou a zástavbou rodinných domů.

Hodnocení poroty: Velmi propracovaný, vrstevnatý návrh, který umožňuje modifikace. Území je uchopeno jako poměrně homogenní, jeho vnitřní bohatost je utvářena rovnoměrným mixem omezeného množství elementů: několika typy budov a způsobů práce s povrchy parteru. Z návrhu vyzařuje příjemná atmosféra některých veřejných prostor. Přes velkou míru ploch soukromých pozemků zahrádek jde o snadno prostupnou strukturu. Návrh se vyjadřuje k revitalizaci celého sídliště a nový obytný soubor s ním vytváří dojem integrity. Typologická skladba nabízí dvojdomy, řadovky a menší i větší bytovky, čímž pokrývá obvyklé požadavky trhu. Je zde vyšší hustota zastavění, flexibilní uliční síť a funkční etapizace, což všechno může být lákadly pro developery. Pozitivně porota vnímá přeměnu Veselské ulice na městskou třídu (chodníky v úrovni silnice, vegetace, práce s niveletou). Charakter Veselské, komunikace pro chodce a cyklisty i dopravní napojení, které počítají se třetím vjezdem, jsou řešeny vhodně. Podíl ploch komunikací je ale relativně vysoký. Celková hierarchie veřejných prostor návrhu je problematická. Je třeba zabývat se znovu parkováním, především ve vnitrobloku, stejně jako nastavováním kvality veřejných prostor. Bytové domy směrem do Veselské ulice s použitím aktivního parteru jsou v kontextu sídliště a města diskutabilní. Je zde malá pravděpodobnost jeho využití, vhodnější by byl směrem do sídliště. Rozporuplně rovněž působí velká souvislá plocha zeleně při současném vjezdu do sídliště u výměníku.

Autoři: Ing. arch. Matěj Čunát, MgA. Marie Štefanová, MgA. Eliška Málková, MgA. Jakub Herza, Ing. arch. Sebastian Sticzay, MgA. Matyáš Kytka, Ing. arch. Peter Sticzay

Anotace: Nová Blanice 2.0 tvoří přechod mezi historickou strukturou města, sídlištěm Hlinecká a parkem Bedřichovy sady. Návrh vychází z principů plynulého propojení různorodých struktur, flexibility pro fázování a ekonomické udržitelnosti. Centrální osa organizuje dva celky: „Peklo 2.0“ s řadovou obytnou strukturou a menší komunitní návsí a „superblok“ jako hybrid modernistického sídliště a otevřené blokové zástavby.

Hodnocení poroty: Návrh území člení do dvou kompaktních celků: skupina malých klastrů řadových domů kolem „návsi“ ve spodní části řešeného území a obytná skupina se sdíleným prostorem „superblok“, který se skládá z mixu různých typů bydlení. Pestrá typologie bytových domů (byty velké, malé, pavlačový dům, viladomy, řadové domy) je pro potenciální klienty výhodná. Měřítko urbanistické struktury je přiměřené. Flexibilní uliční síť je nezávislá na postupu výstavby. Veřejný prostor je bezkolizně prostupný. Práce s charakterem a intenzitou veřejného prostoru se odvíjí od funkce bydlení. Celkové urbanistické řešení v kontextu místa a města je ale nepřesvědčivé. Nebyl zde dostatečně využit potenciál návaznosti na stávající sídliště i město. Zapojení dalších funkcí, než pouze bydlení, není zřetelné. Za nevhodné porota považuje řešení vjezdu do území přes otevřené parkoviště. Řešení dopravy v klidu by bylo nutné dopracovat. Rozšíření náměstí Mládeže nevhodně doplňuje strukturu stávajícího sídliště. Navrhovaný charakter Veselské ulice nepřináší zásadní novou kvalitu.

Autoři: Ing. arch. Jan Veisser, Ing. arch. Jan Hora, Ing. Ján Augustín, Ing. Iveta Augustínová

Anotace: Návrh nové čtvrti naplňuje potřebu bezpečnosti, komfortu a udržitelnosti. Hlavní osu území definuje promenáda s liniovou zelení, která přibližuje centrum města se sídlištěm. Na ní jsou navěšená jednotlivá zastavení. Návrh se zaměřuje na kvalitní sousedské vztahy, lidské měřítko, které se od centra směrem k sídlišti organicky zvětšuje, a ekonomickou dostupnost realizace. Etapizace umožňuje postupnou nekonfliktní realizaci.

Hodnocení poroty: Výrazně přísné traktování území po vrstevnici mezi Veselskou a Komenského ulicí je doplněno kolmou centrální pěší promenádou. U vjezdu do lokality, v horní části řešeného území směrem k sídlišti umisťuje návrh větší bytové domy s využitelným parterem. Ve spodní části adekvátně svažitosti terénu je několik řad řadových domů. Vnitroblok nabízí konvenčně uchopený prostor, jistě funkční. Vzniká zde příjemný předprostor náměstí. Návrh je velmi jednoduše realizovatelný. Řadové domy zaplňují podstatnou část území, které je tak výrazně méně rozrůzněné než u ostatních návrhů. Charakter dlouhých ulic mezi řadovkami vykazuje diskutabilní prostorové a funkční kvality – kolizní řešení, kdy se dostávají do kontaktu pěší s auty, neefektivní využití území (pozemky pro ulice vs. pro výstavbu). Dopravní připojení považuje porota za nevhodné, vznikají dvě nové křižovatky blízko sebe, aniž by byly funkčním přínosem dopravní obsluze. Naopak ji komplikují.